ggd

7. července 2017 v 22:18
Je tady ticho a ironický prázdno se zlověstně mísí s jakousi příručkou, co drze a děsně chytře neustále opakuje, jak by se měl člověk v mý pozici cejtit. Taky tady zase cosi smrdí, ale nebudu říkat, co to je.

Vyláskovala jsem se z podoby a je ze mě jen takovej nehezkej prototyp člověka bez osobnosti. To normální lidi samozřejmě většinou nedělaj, ale když mě se ta láska a náklonnost tak zbesile zalíbila, že jsem to takhle zasraně přehnala a teď se z toho nemám jak vyhrabat.

Zmizela jsem sama sobě kdesi v těch bezradnejch dnech, který vlastně nebyly tak bezradný, ale já si je bezradný dělala.

Nechci bejt tak nečlověčí člověk - copak jsem taková byla furt, nebo ve mně jen cosi svinskýho přeskočilo a dá se to zase vrátit zpátky?!
 

Kam dál

Reklama