Sweet Dreams...

26. května 2013 v 19:15
Ten počítač už zase zlobí,.."Tatííí, mohl by ses na to, prosím, podívat?" Táta vešel do pokoje, na YT mi hráli Slipknot, asi bych to měla vypnout, aby si o mně nemyslel, že jsem psycho... Starý sklep, kotelna nebo co. V malém výklenku seděly tři osoby, asi muži. Měli masky, černé, kolem očí něco červeného a měli německé helmy z Druhé světové. Ten výklenek byl za takovým mřížovaným plotem a oni se tam sotva vešli, jen tam seděli, nevím, jestli něco říkali, možná ano. Vůbec nevím, co tam dělali a také vůbec nevím, co ve vedlejší místnosti dělala Ilona, moje nejlepší kamarádka, a také já. A už vůbec nevím, proč seděla na židli a v ruce držela tnt, či jak se tomu říká. Bylo zapálené a já si sedla k ní na židli. Chvíli jsme mlčely, ten drát byl celkem dlouhý. "Můžu ti dát pusu na tvář? Narozloučenou" Povídám "Ne, někdy jindy" Odvětila mi Ilona. A poslední moje myšlenka, než jsem zavřela oči a ucítila ten tlak a ticho? Konečně se dozvím, co se lidem honí hlavou během umírání.


A abych vás, milí čtenáři, uvedla do obrazu, povím vám, kde jsem k těm kecům prišla. Nuže, dnes se mi to zdálo. A musím uznat, že takový divný pocit jsem ještě nemela!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama