1. Jsem ovce
ne, nemám namysli své afro. Jsou zkrátka a dobře lidé, kteří nejsou sami sebou. Já jsem ovečka, prosím pěkně a dovolte, abych dodala, že jí jsem z jednoh prostého důvodu - chci zapadnout do davů lidí.
2. Nemám ráda lidskou pozornost
vadí mi, když si mě lidé moc všímají, jsem děsný introvert, že všeho nejraději bych se zavřela do své cimry a tam si v klidu zemřela.
3. Jsem děsný pesimista
otázkou je, zda - li je to dobré či špatné. Já osobně zastávám názor, že je lepší vše vidět černě, být smířen s faktem, že život je nanic a že nic není a nikdy nebude tak, jak bychom si přáli, a pak být třeba mile překvapen (což moc časté není)
4. Připitomělý snílek
což si malinko protiřečí s faktem, že jsem malinko pesimistou. Ale je to tak, vážení. Není dne, kdy bych si v té své makovici byť jen malinko nemalovala svoji "krásnou" budoucnost. Baví mě přemýšlet nad věcmi, které se opravdu nikdy nestanou. Zapojit fantazii.
5. Mám ráda blogování
aniž by mi to sebelíp šlo. Vím, jsou zdatnější autoři (páni, je jich fakt spousta!). Ale mě to opravdu baví.
6. Ráda si stěžuji
což navazuje na předešlý bod. Ten, kdo můj blog již párkrát navštívil určitě souhlasně pokyvuje hlavou. Ano, ta holka si opravdu moc ráda stěžuje. Ale bohužel nejen zde, na blogu. Baví mě stěžovat si komukoliv a tím jim napomoci k vytvoření nepříliš pěkného obrazu o mně samotné.
7. Hudba, hudba, hudbaaa!!!
(čím dále jdu v poznávání sebe samé, tím více si uvědomuji, jak moc platí bod, který je zmíněn hned v úvodu - ovce). Dodala bych něco ve stylu "bez hudby ani krok" nebo "bez hudby se nedá žít", ale musela bych se za sebe styďět, jelikož tyto fráze vídám na každém facebookovém rohu. Zkrátka a dobře, kdo by nemiloval hudbu? Nebýt hudby, moje hlava by již dávno byla omlácená o zeď.
8. Být či nebýt...
tak nějak pochmurné to téma, kterým se zabývám již od počátku všech mých (ne)malých problémů, tedy od šesté třídy. Jež se se mnou táhnou, s mírnými přestávkami, pěkně dlouho. Nevím, co je po smrti a zatím to ani zjišťovat nebudu. Ale občas mě, stejně tak jako většinu ovčích teenagerů, popadnou ovčí myšlenky o ovčí smrti. Bojím se a na druhou stranu ne.
9. Mám se ráda, nebo jo?
jistě, že se máš ráda. Asi se miluješ, ano, jsi děsnej narcis. Ne, kecám, narcis fakt nejsem. Nevím, co k sobě mám cítit. Možná nejsem svůj typ nebo co. jsem si celkem nesympatická. Ale, pozor, vážení, snažím se s tím něco dělat (chápete to? člověk jako já, taková lemra líná se, rozhodla něco udělat s tím, kým je, a jak moc se nesnáší).
10. Mám ...
nejmilovanějšího tvora na světě. Kámoška na celý život. Ano je pro mě strašnou výhodou to, že je psem a nemůže onu "náklonost" vůči mě dát jakýmkoliv způsobem najevo. Tedy zatím se o to nepokusila.
11. Nesnáším dobu, ve které žiji
i když to vlastně není zase tak vážné. Samožřejme, že každá doba má své klady a vady či co. Vadí mi, že žiji v dobách pseudo osmdesátek. Chtěla bych žít v dobách, kdy nešlo o pseudo, zkrátka a dobře, chci zpět v čase (jo, ovečka, těší mne)
12. S oblibou se upínám na jakékoliv jedince
kteří se mi čímkoliv líbí. Problém je ale většinou v tom,že já se jim nelíbím vůbec. A ti, kteří se líbí a potřebují mne tak jako potřebuji já ty, co nepotřebují mne, se zase nelíbím já. Zmatek, co?
13. Nemám ráda ty, co se mění kvůli ostatním
především ty, co mění svůj názor. Sice jsem říkala, že jsem ovce, ale jsem jí pouze co se vzhledu týče (co si budeme povídat, není jednoduché jí nebýt s takovým počtem otravných lidí kolem nás, co se snaží být stejně styloví. Co má člověk nosit, aby byl v tak velkém světě originál a neovce? nic? hmmm?). Například takový pseudovegetarián. S tím se potýkám denodeně. Rozhodla se nejíst maso (pouze vepřové, vážení, pouze vepřové. A to nemluvím o tom, jak moc jí chutnají gumoví medvídci.) a jsem si téměř jista, že nikoliv z přesvědčení, že jíst maso je prostě naprd, ale pouze kvůli tomu, že je to teď in. Což je malinko smutné, nemyslíte?
14. Miluji noc, měsíc, hvězdy, klid a ticho
které bych nejraději sdílela s někým jiným, ale bohužel není nikoho, kdo by byl ochoten lehnout se mnou do čerstve posekané trávy a čumět na nebe plné všech těch krás.
15. Proč pořád kecat?
Mia ...Trapný chvíle ticha. Proč máme potřebu plácat třeba úplný
kraviny, aby nebylo ticho.
Vincent To nevim. Dobrá otázka.
Mia Podle toho poznáš, že si narazil na někoho extra. Když
můžeš tu hubu na chvíli zavřít a příjemě sdílet ticho...
hmmm, co dodat?
16. Jsem spáč
tedy ehm.. posledních několik dní. A co si budeme povídat, nějak se mi zalíbilo odpoledne přijít ze školy a hned lehnout do postele, nevědět o sobě. Doporučuji těm, co jsou na sebe v jednom kuse naštvaní a nebaví je být.
17. Miluji a nenávidím sladké
aaaa, to jest mým prokletím. Prostě, .. no.. achjo..
18. Jednoho krásného dne se probudím a..
můj život bude úplně jiný. Nebudu taková, jaká jsem. Nebudu líná, hnusná, blbá.
19. Chtěla bych vidět do lidí
ne, nemyslím jako jak vypadají vevnitř. Chci znát jejich myšlenky, po čem všichni touží, co je štve. Možná bych se z toho časem zbláznila, ale ze začátku by to bylo fajn.
20. články na blogu po sobě vůbec nečtu
a tak omluvte vše, co v nich nedává smysl, vše, co si navzájem protiřečí.hhh, pěkně jsem se u toho zapotila. U patnáctého faktu jsem s tím chtěla seknout.