Srpen 2015

such obrázky. much kecy

8. srpna 2015 v 20:16
Ach, blogu, jak moc mi poslední dobou chybíš! Tak moc, že právě teď, ve chvíli, kdy se opět pokouším navrátit se k tobě zpět, něčím tak bídným, jsem střízlivá. Whoa.

Nasrat. Prostě chci kurva psát. Chci všem cpát ty svý strasti a kdesi cosi, jenže to nejde. Už tak zkurvenou dobu to nejde, že to snad ani není možný. A já se sama sebe pořád ptám, čím to všechno je. Možná je to tímhle debilním místem, možná proto chcou všechny ty myšlenky zůstat pěkně ve mně, ačkoliv já sama bych se jich nejradši zbavila. Nebo je to mnou, třeba jsem prostě jen blbá píča, která je pořád se vším nespokojená, žejo.

Prostě jsem si odvykla sem s určitou pravidelnosti přispívat, sdělovat kdejaký kokotinky. Ok. Ale mně přijde, že si takhle odvykám na všechno možný a že o to všechno přicházím. Že přicházím o chuť k dělání čehokoliv. I když pravda je taková, že o něco takovýho jsem začala přicházet už dávno a že teď se asi nacházím v takový pomíjivý fázi přicházení, kdy si to všechno uvědomuju a kdy mě to všechno kurva zase sere, že. Nevím. Zamýšlela jsem, že jsem mrsknu pár svejch kreseb, když už jsem líná udělat něco produktivnějšího, ale teď je mi skoro blbý sem, do těch keců, něco takovýho dávat.

nasrat. stejně to sem dám. Protože jsem líní prase a protože vím, že kdybych tímto zakončila článek, rozhodně bych se nepustila do dalšího s takovou zpíčenou vervou, že bych se z toho i já sama podělala, a přidala dokonce i nějaký pitomý fotky, jojo. lol. achjo