Srpen 2016

x

25. srpna 2016 v 11:47
Nenucenou nonšalancí obelhána. Bez citu a vcítění. Tiše snaží se vžít. Třeba svět není pro každýho, třeba ne každej umí existovat. Pro někoho lidskost je jen zástěrkou pro zdárně beztarostný proplutí bytím. Letargickej bastard bez trochy empatie válí se v posteli a niterně hlasitě kňučí.

f

20. srpna 2016 v 12:37
Člověk se neumí vybabrat z toho svrabu, když je v něm celej zavrtanej a když je mu v něm v podstatě celkem k světu. Mrcasí se od ničeho k ničemu, zhola nic nedělá a i jeho mysl je zdárně prázdná. žije si v tom svým lenivým kokonu, kterej den co den obrůstá kdejakým svinstvem, co se zprvu pochopitelně jeví jak měkká vata, co ho hezoučky izoluje od zbytku světa a zanechává v něm nepopiratelnou hloupost, buduje si v něm naprostou letargii k tomu zbytku světa a jistej podtón ignoranství se tu též ke slovu drze hlásí. Neví nic, je hloupej a zbytečnej. Vlastně jo, něco ví - je si totiž plně vědom, že je hloupej a zbytečnej, a že pokud někdy byl jakousi hnusnou houbou, co do sebe lačně vsávala všecka moudra světa, teď je vyschlej jak nikdo a nechce nic. Chce jen dál tupě schnout a zmírat. A možná i v tomhle si ten člověk lže. Nikdy nejspíš ničím, co by lačnilo po světu, nebyl. Jen si tak lehce existoval, doslova cizopasil na všem vůkol a skuhral.