ggd

7. července 2017 v 22:18
Je tady ticho a ironický prázdno se zlověstně mísí s jakousi příručkou, co drze a děsně chytře neustále opakuje, jak by se měl člověk v mý pozici cejtit. Taky tady zase cosi smrdí, ale nebudu říkat, co to je.

Vyláskovala jsem se z podoby a je ze mě jen takovej nehezkej prototyp člověka bez osobnosti. To normální lidi samozřejmě většinou nedělaj, ale když mě se ta láska a náklonnost tak zbesile zalíbila, že jsem to takhle zasraně přehnala a teď se z toho nemám jak vyhrabat.

Zmizela jsem sama sobě kdesi v těch bezradnejch dnech, který vlastně nebyly tak bezradný, ale já si je bezradný dělala.

Nechci bejt tak nečlověčí člověk - copak jsem taková byla furt, nebo ve mně jen cosi svinskýho přeskočilo a dá se to zase vrátit zpátky?!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 darksoul darksoul | Web | 10. srpna 2017 v 15:48 | Reagovat

Jak je to napsaný, tak se to dá cejtit. Neznám nic z osobní zkušenosti, ale... dá se říct, že dívat se na někoho, jak se mu to děje, taky bolí. Ne stejně, podstatně míň (hlavně protože to bolí a není to jen ten prázdnej pocit, kterej zažívá zasažená osoba), ale dává mi to právo tomu trochu rozumnět.

2 Amazonka Amazonka | Web | 3. října 2017 v 18:27 | Reagovat

Já jsem taky zmatená

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama